dnes je 28.3.2024

Input:

Role asistentů ve vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním

21.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7
Role asistentů ve vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním

PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D.

Romský asistent

Podpora asistentů ve vzdělání žáků se sociálním znevýhodněním již má v České republice určitou tradici – s asistenty se ve výuce těchto žáků setkáváme od devadesátých let minulého století, kdy po vzoru britských ethnic assistants (tedy asistentů, kteří sami pocházejí z etnické menšiny a pomáhají se vzděláváním žáků z dané menšiny) začaly první školy v ČR zaměstnávat Romy, jejichž úkolem bylo pomáhat učitelům se vzděláváním romských žáků a s komunikací s romskými rodiči. Oficiálně ministerstvo školství etablovalo tuto profesi pod označením „romský asistent” ve školním roce 1997/1998 a následujících několik let byla pozice těchto asistentů vázána na etnickou charakteristiku asistenta i žáků. K odloučení od etnické podmíněnosti došlo ve školním roce 2000/2001, kdy byla profese přejmenována na „vychovatel – asistent učitele” – asistenti se dále věnovali sociálně znevýhodněným žákům, nutně však již nemuselo jít jen o žáky romské a také asistent sám už nemusel být Rom (Němec, 2014). Za pozornost pak jistě dodnes stojí i to, že podle dobových statistik (viz Bartoňová, 2003) během oné krátké doby etnické podmíněnosti vzrostl počet romských asistentů ve školách v ČR z původních dvou desítek na více než dvě stovky. Ve školství tak krátce fungovala pedagogická profese, v níž se počet zaměstnaných Romů během několika málo let více než zdesetinásobil – jev, který nám dodnes nejen dokazuje to, že o podporu zajišťovanou romskými asistentkami (šlo převážně o ženy) byl ve školách zájem, ale také vyvrací rozšířené předsudky o nedostatku pracovních ambicí romské menšiny.

Ke sjednocení s paralelně existující profesí asistentů podporujících žáky se zdravotním postižením došlo v letech 2004/2005, kdy s uvedením nové školské legislativy byla zavedena jednotná pozice „asistent pedagoga”.

Asistent pedagoga

V současnosti profese asistent pedagoga oficiálně patří mezi pedagogické pracovníky. Požadavky na kvalifikaci asistenta upravují § 3 a § 20 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého asistent musí být bezúhonný, plně svéprávný, zdravotně způsobilý a musí zvládat komunikaci v českém jazyce. Co se týká odborné kvalifikace, zde zákon rozlišuje dvě možné úrovně – na úrovni „vyšší” musí mít asistent minimálně středoškolské vzdělání s maturitou a přiměřené minimální pedagogické vzdělání (buď vzdělání v pedagogickém oboru na SŠ, VOŠ, VŠ nebo kvalifikační kurz pro asistenty), na úrovni „nižší” může jako asistent pracovat i člověk bez maturity, který má ukončené alespoň základní vzdělání a doplní si pedagogickou kvalifikaci v kurzu pro asistenty pedagoga.

Teoreticky je možné, aby si škola zřídila pozici asistenta pedagoga sama, bez doporučení školského poradenského zařízení. V takovém případě by však bylo nutné platit asistenta přímo z rozpočtu školy, na což většina ředitelů nemá dostatečné finanční prostředky. Proto je pozice asistenta pedagoga v současnosti zřizována ve školách jako součást systému podpůrných opatření – tedy na doporučení školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC). Asistenta pedagoga může poradenské zařízení doporučit od třetího stupně podpůrných opatření výše, a to v rozsahu úvazku od 0,25 až po úvazek celý (ve vyšších stupních podpory) – podrobněji o systému podpůrných opatření pojednává kapitola 2. Doporučení se vydává na základě diagnostiky potřeb konkrétního žáka, po předchozí konzultaci se školou však může poradenské zařízení zohlednit i celkovou situaci v dané třídě. Při specifikaci náplně práce asistenta pedagoga je třeba zdůraznit, že pozice asistenta je sice zřízena v důsledku diagnostiky potřeb konkrétního žáka, ale primárním úkolem asistenta je zajišťovat podporu učiteli, a to tak, aby sám učitel měl dostatek času a prostoru na individualizovanou práci jak s daným žákem, tak i se všemi ostatními žáky ve třídě. Školské poradenské zařízení v doporučení také rozhoduje o tom, zda má škola zřídit pozici asistenta pedagoga na „vyšší” úrovni, kde asistent musí mít maturitní vzdělání a vykonává více kvalifikované úkony podpory učitele, nebo na úrovni „nižší”, kde asistent nemusí mít maturitu a zajišťuje jen pomocné výchovné práce.

Školní asistent

Alternativu k pozici asistenta pedagoga v současnosti představuje profese školního asistenta, jehož pracovní náplň může být v lecčem velmi podobná, systémově je ovšem tato profese pojata jinak. Školní asistent je pozice hrazená z projektů financovaných prostředky Evropské unie (zejména ze zjednodušených projektů – tzv. šablon) a řídí se podle požadavků zadávacích projektových dokumentů „Přehled šablon a jejich věcný výklad” a „Školní asistent v projektech OP VVV”. Školní asistent nepatří mezi pedagogické pracovníky, což má praktické důsledky zejména v osobní rovině (ve srovnání s asistenty pedagoga má školní asistent menší nárok na dovolenou, nemožnost čerpat studijní volno apod.).

Pozice školního asistenta je zřizována za účelem podpory velmi široce definované skupiny dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem a dětí a žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. Při vzdělání těchto žáků má školní asistent poskytovat organizační podporu učiteli, zajišťovat aktivity pro žáky v době mimo vyučování a pomáhat při komunikaci mezi školou a rodinami žáků. Pro zřízení pozice školního asistenta není (na rozdíl od asistenta pedagoga) potřeba doporučení školského poradenského zařízení, stačí, když se v rámci projektových aktivit školy pro zřízení místa školního asistenta rozhodne ředitel.

Požadavky na kvalifikaci školního asistenta jsou v podstatě totožné s požadavky na místo asistenta pedagoga – i v tomto případě je minimum představováno ukončeným základním vzděláním, podmínkou je ale vždy pedagogická kvalifikace, a to alespoň na úrovni absolvovaného kurzu studia pro asistenta pedagoga. Školní asistenti mohou být zaměstnanci mateřských i základní škol, v rámci větších projektů jsou pak někdy zaměstnávání i neziskovými organizacemi, i v takovém případě ale poskytují podporu žákům v některé spolupracující (do projektu zapojené) škole.

Formy podpory

Obecně jak u asistentů pedagoga, tak i u školních asistentů platí, že jejich podpora je ve vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním důležitá zejména v těchto oblastech:

1) podpora učitele při práci s žáky v průběhu vyučování,

2) doučování žáků v době mimo vyučování,

3) zprostředkování komunikace mezi školou a rodinami žáků,

4) zprostředkování informací o žácích a jejich zázemí (potřebách) pro učitele,

5) psychosociální podpora žáků,

6) zajištění volnočasových aktivit pro žáky.

(Podrobněji viz také Němec a kol., 2014; Němec, Šimáčková-Laurenčíková, Hájková, Strnadová, 2015; Němec, Hájková, Květoňová, Strnadová, 2018.)

Podpora učitele při práci s žáky v průběhu vyučování

Ad 1) Podpora učitele při práci s žáky v průběhu vyučování představuje základ asistentovy pomoci – je nutná nejen sama o sobě, ale i pro doučování žáků (asistent ví, co ve vyučování žáci probírali) a pro komunikaci se zákonnými zástupci žáků (asistent ví, co se ve vyučování odehrávalo a tedy co je potřeba s rodiči žáka řešit). S ohledem na specifické potřeby žáků se sociálním znevýhodněním bývá nejdůležitější pomoc asistenta při výuce jazyků – jak českého, tak i cizího – mnohdy je ale asistent potřeba i v dalších předmětech.

Podle pokynů učitele asistent během vyučování pomáhá individuálně žákům, kteří jeho pomoc potřebují, současně ale také vytváří prostor učiteli k práci s jednotlivými žáky (například dohledem nad skupinovou prací ostatních žáků), dále pak asistent pomáhá s rozdáváním a vybíráním pomůcek a úkolů, kontroluje pracovní pozornost žáků, u žáků s jazykovými bariérami ověřuje porozumění zadání úkolu a pochopení výkladu látky a vykonává další méně kvalifikované pedagogické práce. V průběhu vyučování by asistent měl s potřebnými žáky pracovat co nejvíce ve třídě, pod dohledem učitele; varianta, při které asistent odchází pracovat s žákem mimo třídu, se připouští jen zcela výjimečně a jen v případech, kdy práce ve třídě není z nějakých závažných důvodů možná (i v tomto případě by však asistent měl dostat od učitele podrobné zadání, co přesně má s žákem mimo třídu dělat).

Někdy je pomoc asistenta v průběhu vyučování důležitá i kvůli udržení pracovní pozornosti a žádoucího chování žáků ve třídě – asistent v takových případech dohlíží na to, aby žáci dávali pozor a dodržovali pravidla chování ve třídě, zatímco učitel se může věnovat vlastní výuce.

Doučování

Ad 2) Doučování je velmi důležitou součástí asistentské podpory a žákům se sociálním znevýhodněním často kompenzuje nedostatek podpory ve vzdělávání v domácím prostředí. Součástí doučování může být, zejména u mladších dětí a žáků, i pomoc s vypracováním domácích úkolů, při které v ideálním případě asistent nejen pomáhá s úkolem samotným, ale zároveň také žáka postupně vede k samostatnosti ve vypracování úkolů i ke schopnosti organizovat si domácí přípravu bez pomoci ostatních. Důležitou náplní doučování bývá procvičování znalostí v oblasti českého a cizího jazyka, ale často také v matematice.

Žáci se sociálním znevýhodněním při doučování zpravidla oceňují individuální podporu asistenta, doučování pro ně také mnohdy přestavuje prostor, kde se můžou „vypovídat” a rozvíjet si tak vlastní komunikační schopnosti. Méně často (při realizaci doučování v rodině žáka) je možné do práce s dítětem zapojit i rodiče, což má následně pozitivní efekt i na rozvoj rodičovských kompetencí ve vztahu ke školní přípravě žáka.

Zprostředkování komunikace mezi školou a rodinami

Ad 3) Role asistenta při zprostředkování komunikace mezi školou a rodinami žáků je významná z mnoha důvodů – rodiny sociálně znevýhodněných žáků často mají tendenci kontaktu se školou se spíše vyhýbat, obvykle komunikaci se školou samy neiniciují, učitelé zase nemají čas se zajištění kontaktu s rodiči žáků ve větším rozsahu věnovat. Asistenti nejenže mohou komunikaci s rodiči

Nahrávám...
Nahrávám...