dnes je 28.3.2024

Input:

Stručný přehled změn školského zákona v roce 2020

18.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.40
Stručný přehled změn školského zákona v roce 2020

JUDr. Hana Poláková

Náročnost manažerské práce ředitelů škol a školských zařízení podtrhuje častá novela právních předpisů. Sledovat tyto změny a aplikovat je do praxe není jednoduché. Pojďme se nyní podívat na ty nejdůležitější změny v rámci školského zákona, který v roce 2020 prošel dvěma zásadními novelami.

První novelizace ŠZ – zákon č. 284/2020 Sb.

První novela zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byla provedena zákonem č. 284/2020 Sb. a přinesla řadu novinek. Na některé z nich se podíváme podrobněji.

Zákaz používání mobilních telefonů

Na pomoc ředitelům škol bylo novelizováno ustanovení § 30 ŠZ, které upravuje školní řády škol a vnitřní řády školských zařízení. Již s účinností od 11. 7. 2020 mohou omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení dětmi, žáky nebo studenty. Jedinou výjimkou, kdy nelze použití této techniky zakázat, je jejich používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů. Školní řády základních škol, středních škol a vyšších odborných škol podléhají schválení školskou radou (viz § 168 odst. 1 písm. c) školského zákona). Omezení využívání mobilů v průběhu vyučování tak získává právní základ a je přípustné.

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

S účinností od 1. 10. 2020 je zrušeno ustanovení § 3 školského zákona, které ukládalo Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy zpracovat Národní program vzdělávání, projednat jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předložit jej vládě k projednání. Dokument měly schvalovat Poslanecká sněmovna a Senát. Národní program vzdělávání byl významným dokumentem, měl rozpracovávat cíle vzdělávání stanovené školským zákonem a vymezovat hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Tento dokument je nahrazen "Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+". Najdete ho na webových stránkách ministerstva. Jak samo ministerstvo na svých stránkách informuje: "Úkolem Strategie 2030+ je jasně stanovit směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém Česka v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle. První se zaměřuje na proměnu obsahu a způsobu vzdělávání, druhý na snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a rozvoj potenciálu všech dětí. Cesty k realizaci těchto cílů představují jednotlivé strategické linie, kterých je celkem pět – proměna samotného vzdělávání, problematika nerovností, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování."

Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízení

Po obnovení prezenčního vzdělávání určitě školy přivítají novelu ustanovení § 29 upravující Bezpečnost a ochranu zdraví ve školách a školských zařízení. Do ustanovení se vložily nové odstavce, podle nichž žáci mohou při vzdělávání a poskytování školských služeb ve školách a školských zařízeních a s ním přímo souvisejících činnostech:

a) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

b) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi neuvedenými v písmenu a) nebo vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu nebo biologickým činitelům, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem odpovědné osoby, která vykonává pedagogickou činnost a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo instruktora na pracovišti právnických nebo fyzických osob, kde žáci vykonávají praktické vyučování, vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

Ministerstvo se vložením odstavce 5 do ustanovení § 29 zmocnilo stanovit vyhláškou:

a) látky, směsi, prachy a biologické činitele uvedené v odstavci 4, se kterými mohou žáci nakládat při základním, středním a zájmovém vzdělávání, při poskytování školských služeb a s ním přímo souvisejících činnostech,

b) podmínky nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a způsob výkonu dohledu při tomto nakládání a podmínky výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachu a biologickým činitelům, způsob výkonu dohledu při těchto činnostech a požadavky na osobu vykonávající dohled při těchto činnostech.

Zřízení přípravné třídy i zřizovateli soukromých škol

V souladu s novelou ustanovení § 47 mohou nově zřizovat přípravnou třídu i zřizovatelé soukromých škol. Souhlas ke zřízení uděluje v jejich případě ministerstvo. Přípravné třídy jsou určeny pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 10 dětí.

Upřesňuje se novelou odstavce 4 ustanovení § 50 školského zákona, kdy žák cizinec přestává být žákem základní školy. Školský zákon upravuje povinnou 9letou školní docházku, kterou nelze přerušit ani předčasně ukončit například vyloučením žáka ze školy nebo zanecháním vzdělávání. Povinná školní docházka se vztahuje i na cizince. Pokud pobývají na našem území 90 a více dnů, mají zákonní zástupci povinnost přihlásit dítě k plnění povinné školní docházky. Ustanovení řeší situace, kdy cizinec s rodinou opouští území naší republiky a nekontaktuje školu, aby tuto skutečnost pro účely vedení dokumentace o průběhu vzdělávání žáka oznámil. Podle nového znění ustanovení § 50. Pokud se cizinec, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této doby žákem školy.

Maturitní zkouška

Novela zákona původně počítala především s novelou průběhu maturitní zkoušky ve středních školách. Ve společné části maturitní zkoušky byla zrušena povinná maturitní zkouška matematiky. Žáci si budou moci vybrat, zda budou maturovat z cizího jazyka nebo z matematiky. Logickou změnou je zrušení nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o soustavě oborů, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky. Společná část maturitní zkoušky se bude konat již jen formou didaktického testu, písemná práce z českého jazyka a literatury a cizího jazyka se přesunula do profilové části maturitní zkoušky. Žák se může ve společné části přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám ze zkušebních předmětů cizí jazyk a matematika a ze zkušebního předmětu matematika rozšiřující, která nahradila původní matematiku+. Zásadní změny se pak promítly do řady technických a formálních úprav jednotlivých ustanovení řešící organizaci a průběh maturitních zkoušek včetně novely vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, vyhláškou č. 405/2020 Sb.

K velice pozitivní změně došlo v úpravě zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem v ustanovení § 84 ŠZ. Nově se otevírá i uchazečům, kteří prospěli ve druhém pololetí posledního ročníku oboru vzdělání s maturitní zkouškou. Neúspěšní maturanti tak mohou dosáhnout aspoň na výuční list zkráceným studiem v rozsahu 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.

Vyřešena je také místní příslušnost krajského úřadu v případech žádostí o nostrifikaci vysvědčení vydaných zahraniční školou změnou ustanovení § 108 školského zákona. Nelze-li místní příslušnost krajského úřadu určit podle místa trvalého pobytu žadatele nebo místa pobytu cizince, řídí se místem podání žádosti.

Výdejna lesní mateřské školy

V ustanovení § 119a je upravena "Výdejna lesní mateřské školy". Je určena pouze pro zajištění stravování dětí lesní mateřské školy. Zřizovat ji může pouze zřizovatel lesní mateřské školy. Nový institut výdejny lesní mateřské školy se promítá i do ustanovení § 147 řešící školský rejstřík. Zapisovat se bude území, kde se uskutečňují školské služby.

Rozšíření účelu využití přímých výdajů na vzdělávání

Důležitou změnou je rozšíření účelu využití přímých výdajů na vzdělávání v ustanovení § 160 školského zákona. Prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na tzv. ostatní neinvestiční výdaje lze použít i na výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu. Zdůrazňuji, že se musí jednat o povinnou akci podle rámcového vzdělávacího programu. Nestačí její zařazení pouze do školního vzdělávacího programu. Typicky se bude jednat o dopravu v rámci povinného plavání žáků prvního stupně základní školy, které bylo dosud financováno rozvojovým programem. Ostatní neinvestiční výdaje se nebudou poskytovat na školní družiny.

Rozsah další přímé PČ financovaný ze státního rozpočtu

Podle odst. 3 ustanovení § 160 je vláda zmocněna stanovit nařízením pro základní školy a střední školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu na 1 třídu v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků ve třídě nebo na školu v závislosti na její struktuře a pro konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu na 1 ročník v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků v ročníku nebo na školu v závislosti na její struktuře. Toto nařízení může nově stanovit rozsah další přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu včetně určení pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají. Jedná se stanovení PHmax na asistenty pedagoga ve třídách a oborech vzdělání uvedených v příloze č. 2 nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů.

Obdobně podle novelizovaného ustanovení § 161c

Nahrávám...
Nahrávám...