dnes je 3.7.2020

Input:

Základní informace ke spolupráci OSPOD a školy

20.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6
Základní informace ke spolupráci OSPOD a školy

Mgr. Lucie Macků

Tento text předkládá základní východiska spolupráce školy a orgánů sociálně-právní ochrany dětí (dále „OSPOD”) z hlediska dítěte a jeho potřeb. Popsané postupy a doporučení vycházejí ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o SPOD”), a metodických doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí (dále „MPSV”). Text byl konzultován s Mgr. Kristýnou Jůzovou Kotalovou z MPSV, vedoucí oddělení transformace služeb pro rodiny a děti.

Proč mají školy a OSPOD spolupracovat?

Dítě

1) Jde o dítě: praxe ukazuje, že toto hledisko je třeba mít stále na zřeteli. (Níže je navrženo základní schéma podpory dítěte.)

Diagram 1: Základní schéma podpory dítěte

Efektivita

2) Jde o efektivitu: aby se dítě mohlo v klidu vzdělávat, potřebuje bezpečné a stabilní zázemí v rodinném prostředí, aby bylo jisté, že je dítě v bezpečí, potřebuje kolem sebe pozorné dospělé, kteří vědí, kde hledat pomoc.

Diagram 2: Efektivita

Povinnost

3) Částečně jde také o povinnost: zákon o SPOD, stejně jako školské zákony určitou spolupráci nařizují, vzhledem k závazkům České republiky věnovat zranitelným a ohroženým dětem zvláštní pozornost – zákonné ukotvení dítěti tuto pozornost garantuje.

Diagram 3: Podmínky úspěšné spolupráce školy a OSPOD

Co dělá OSPOD?

Prostřednictvím orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) stát poskytuje ochranu dětem, které jsou ohrožené.1 OSPOD jsou proto ze zákona zřízeny na všech úřadech obcí s rozšířenou působností. OSPOD vyhledávají ohrožené děti a poskytují jim pomoc; rodiče, resp. děti, a další aktéři (např. školy) jsou povinni s nimi v rámci ochrany dětí spolupracovat. Na sociálně-právní ochranu má nárok každé dítě, nelze ji odmítnout, pokud ji dítě potřebuje.

Komu OSPOD pomáhá?

Cílová skupina OSPOD je vymezena zákonem o SPOD a zároveň strukturovaným vyhodnocením situace dítěte a rodiny. (Vždy se zkoumají obě podmínky najednou.):

a) výčet situací ohrožení dítěte podle § 62 zákona o SPOD, např. děti, které rodiče opustili, které jejich rodiče zanedbávají nebo zneužívají rodičovskou odpovědnost, děti, které se dopouštějí opakovaných útěků od rodičů, které jsou ohroženy závislostí, na kterých byl spáchán trestný čin, které jsou ohroženy násilím mezi rodiči apod. PŘITOM musejí tyto skutečnosti trvat tak dlouho a být tak intenzivní, že mohou ovlivnit nepříznivý vývoj dětí nebo být jeho příčinou,

b) ohrožení dítěte vyplývá z provedeného strukturovaného vyhodnocení,3 tedy OSPOD systematicky (a pokud možno objektivně, tj. prokazatelně) posoudí, do jaké míry jsou naplňovány jednotlivé potřeby dítěte. Ty, které naplňovány nejsou, generují potřebu nebo rizika – v takovém případě je dítě považováno za ohrožené, OSPOD sestaví individuální plán ochrany dítěte (dále „IPOD”), zařadí dítě do své evidence a zahájí výkon sociálně-právní ochrany.

Z toho vyplývá, že dítě, které se potýká např. „jen” s potížemi ve škole – s učením nebo chováním –, není cílovou skupinou OSPOD, pokud pro jeho ohrožení nesvědčí další skutečnosti.

Postupy OSPOD

Česká republika se přístupem k Úmluvě o právech dítěte zavázala k tomu, že dětem poskytne zvláštní ochranu, a to s respektem k právům rodičů na výchovu vlastních dětí, avšak s dostatečně silným mandátem k tomu, aby tato práva v případě ohrožení dítěte překročila. OSPOD tedy disponuje velmi silnými nástroji (např. provádění šetření všude tam, kde se dítě nachází, možnost prolomit za určitých okolností mlčenlivost lékaře apod.), proto musí být využívání těchto nástrojů zcela jasně ohraničeno, musí se s nimi nakládat s rozvahou a opodstatněně.

OSPOD není oprávněn nakládat s nástroji SPOD jinak než v souladu se zákonem. Proto je třeba postupům OSPOD rozumět a respektovat je (tj. například umožnit provést šetření). Část činnosti OSPOD ale spolupráci dalších subjektů přímo předpokládá – například strukturované vyhodnocení situace dítěte. Zde je naopak vždy vhodné, dokonce nutné, svůj názor sdělit.

1) Přijímání podnětů

OSPOD je povinen přijmout každý podnět, který se týká možného ohrožení dítěte, tedy např. i podnět ze strany školy nebo jakékoliv osoby, která má podezření na ohrožení dítěte. Další postup po přijetí podnětu již ale závisí na tom, jak je situace dítěte vyhodnocena.

OSPOD tedy provede tzv. úvodní vyhodnocení situace dítěte, kdy stručným zjišťováním (zejména pohovorem s dítětem a rodiči, dotazem na lékaře a školu – podle toho, čeho se podnět týkal) ověří, zda dítě může být ohroženo nenaplněním některé ze svých potřeb. Zásadní je přitom zjištění, zda dítě spadá nebo nespadá do kategorií § 6 zákona o SPOD. Pokud by tomu tak nebylo, nevzniká mandát OSPOD k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Pokud je možné ohrožení zjištěno, je OSPOD povinen provést tzv. podrobné vyhodnocení situace dítěte (viz dále), založit spisovou dokumentaci a zahájit výkon sociálně-právní ochrany dětí.

OSPOD je povinen přijmout každý podnět, ale ne každým dítětem se dále bude zabývat – nemusejí tak být naplněna očekávání oznamovatele.

Diagram 4: Postup OSPOD po provedení úvodního vyhodnocení situace dítěte

Zpětná vazba OSPOD oznamovateli

Na základě žádosti poskytne OSPOD oznamovateli (např. i škole) ve lhůtě 30 dnů informaci o tom, zda dítě, kterého se oznámení týkalo, je nebo není ohroženo podle § 6 zákona o SPOD.4 Větší rozsah informací OSPOD poskytovat nesmí vzhledem k zákonné mlčenlivosti.

2) Podrobné vyhodnocení a IPOD

V případě, že je dítě shledáno ohroženým, provede OSPOD podrobné strukturované vyhodnocení. Vyhodnocení je komplexní a zahrnuje posouzení všech základních potřeb dítěte odvozených z Úmluvy o právech dítěte. Mezi tyto potřeby patří např. zdraví dítěte, učení se, identita, emoční vývoj, socializace, vedení a hranice, stimulace a podněty, základní péče, bydlení, komunitní zdroje apod. OSPOD získává informace o míře naplnění jednotlivých potřeb primárně od dítěte a rodičů a dále od dalších důležitých aktérů – osob, organizací a institucí, které dítě dobře znají.

Škola, ve které dítě tráví podstatnou část dne, je proto jedním z nejvýznamnějších partnerů OSPOD při vyhodnocení situace dítěte. V optimálním případě je zástupce školy osobně přizván k vyhodnocení situace dítěte, např. v rámci případové konference (viz níže), případně poskytuje informace pro účely vyhodnocení zprávy (viz níže).

Podstatné je, že se škola (učitel) může velmi relevantně vyjádřit nejen k oblasti učení, ale také k oblasti zdraví dítěte, jeho emočnímu vývoji, socializaci, základní péči rodičů, výchovným postojům rodičů apod., tedy může poskytnout informace k většině posuzovaných oblastí.

Stejně tak je žádoucí zapojení školy do sestavení a realizace IPOD: škola se může