dnes je 19.10.2021

Input:

Role školských poradenských zařízení v inkluzivním vzdělávání

4.9.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

29
Role školských poradenských zařízení v inkluzivním vzdělávání

Mgr. Pavla Šmídová

Školská poradenská zařízení (dále ŠPZ) začala vznikat koncem padesátých let 20. století. Postupně se vytvořila síť pedagogicko-psychologických poraden (dále PPP). Poradenský systém se po roce 1989 rozšířil o nová poradenská pracoviště zaměřená na klienty se zdravotním postižením – speciálně pedagogická centra (dále SPC). SPC jsou zřizována podle druhu zdravotního postižení a tomu odpovídajících speciálně vzdělávacích potřeb. Jak se časem proměňují školy, vzdělávací programy, žáci a jejich potřeby, proměňují se i ŠPZ. Mění se legislativa, nároky na odborné pracovníky, spektrum klientů. Základní role však zůstávají stejné – pomáhat a podporovat školy, učitele, rodiče a především samotné žáky, tak, aby se mohli plnohodnotně vzdělávat podle svých možností.

Kompetence PPP a SPC

Rozdělení kompetencí ŠPZ stanovuje vyhláška č. 197/2016 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení (novelizující vyhlášku č. 72/2005 Sb.).

PPP (pedagogicko-psychologická poradna) poskytuje poradenské služby žákům z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami. Poskytuje služby také dětem, žákům a studentům, kteří jsou uvedeni v § 16 odst. 9 ŠZ, a to zejména těm, kteří mají speciální vzdělávací potřeby v důsledku specifických poruch učení a poruch chování.

SPC (speciálně pedagogická centra) pak poskytují především poradenské služby klientům (dětem, žákům a studentům), jejichž speciální vzdělávací potřeby jsou důsledkem mentálního, tělesného, zrakového či sluchového postižení nebo vznikají na základě narušené komunikační schopnosti, kombinovaných postižení a poruch autistického spektra.

V rámci České republiky existují mezikrajové rozdíly v síti ŠPZ. K původnímu modelu rozdělení na PPP a SPC podle druhů postižení přibyla sloučená pracoviště PPP a SPC. ŠPZ mohou mít i různé zřizovatele – krajské úřady, města, MŠMT, církve, soukromé subjekty.

Změny v legislativě a systém podpůrných opatření

V září 2016 vstoupila v platnost novela vyhlášky č. 27 o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP) a žáků nadaných. Vžil se pro ni název „inkluzivní”, jakkoliv je toto označení nepřesné – zásadní inkluzivní principy platí již mnohem déle. Společné vzdělávání a systém podpůrných opatření zlepšily podmínky pro vzdělávání žáků se SVP v běžných školách, ale zároveň zůstal zachován systém speciálních škol. Cílem poradenské práce je poskytnout či zprostředkovat takovou podporu, aby se co nejvíce dětí mohlo primárně vzdělávat ve své spádové škole. Tam, kde realizace podpůrných opatření v běžné škole nestačí k saturování speciálních vzdělávacích potřeb žáka a naplňování jeho práva na vzdělání, je možné na žádost rodičů vzdělávání ve škole, třídě, oddělení, skupině zřízené podle § 16 odst. 9 ŠZ (v případě, že závažnost postižení opravňuje k zařazení). Aktuálně je připravena již třetí novela vyhlášky, účinnosti by měla nabýt 1. 10. 2019. Přehled podpůrných opatření je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb.

Role a cíle ŠPZ

Nastavování podpůrných opatření je hlavní pracovní náplní odborných pracovníků ŠPZ. Prioritou je zajištění optimální podpory žákům se speciálními vzdělávacími potřebami zařazeným v běžných školách, ale i žákům ve školách zřízených podle § 16 odst. 9 ŠZ. Poradenská práce by měla postupovat vždy od diagnostiky k intervenci. Na základě posouzení speciálních vzdělávacích potřeb žáka ŠPZ vydává popis těchto potřeb a zvolených podpůrných opatření ve zprávě a doporučení. Zásadní rolí je pak metodická podpora při poskytování těchto podpůrných opatření. ŠPZ bývá také často spolu s rodiči koordinátorem péče o žáka, propojením např. mezi resortem

Nahrávám...
Nahrávám...